Miklós Horthy
de Nagybánya
Miklós Horthy de Nagybánya se narodil r. 1868 v Kenderesu ve šlechtické
rodině. Již
od mládí byl připravován na vojenské povolání a ve svých čtrnácti
letech nastoupil na vojenskou akademii rakousko-uherského námořnictva ve
Fiume – dnešní přístavní město Rijeka v Chorvatsku. Byl nadaným
studentem a úspěšný ve své vojenské kariéře. R. 1909 se Horthy stává pobočníkem
rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, který je o 5
let později zastřelen v Sarajevu atentátníkem Gavrilo
Principem. Rakousko-Uhersko řeší nastalý vnitřní konflikt vojenskou
silou, ovšem je Německem zataženo do světové války. Horthy během války
prokazuje své vojenské nadání a je úspěšným a schopným velitelem v rakousko-uherském
námořnictvu. Především díky úspěchům proti italskému loďstvu je povýšen
a r. 1917 získává i hodnost admirála. O rok později je jmenován
nejvyšším velitelem rakousko-uherského námořnictva. Po kapitulaci
Rakouska-Uherska a podepsání saintgermainského míru, se císař
Karel I. dočasně vzdává trůnu a směřuje do švýcarského exilu.
Po skončení 1.
světové války organizuje Horthy v novém Maďarsku armádu, která
r. 1919 s rumunskou pomocí potlačuje bolševický režim nastolený Bélou
Kunem – tzv. Maďarskou republiku rad. V r. 1920 se maďarský
parlament pod vlivem konzervativců usnese na obnově monarchie a Mikuláš
Horthy je ustanoven jako regent nového Maďarska.
V r. 1921 se pokusí Karel I. o návrat na maďarský trůn, věříc
v Horthyho loajálnost. Když se nečekaně v březnu Habsburk objevil v jeho
sídle oznamujíc mu, že jde převzít moc, Horthy hledal výmluvy proč to právě
nyní nejde. Karel I. tedy odjel z Budapešti s tím, že se brzy vrátí
a usídlil se u hraběte Czirákyho. V říjnu se
znovu vydává i s jemu loajálními jednotkami do Budapešti chopit se úřadu.
Jeho cesta se změnila ve spanilou jízdu a Karel I. je všude vítán a oslavován.
Horthy však svým jednotkám vydá rozkaz bránit hlavní město proti nepříteli
s tím, že Maďarsko bylo napadeno československými jednotkami. Jednotky
regenta Horthyho byly vcelku překvapeny, když zjistily, že nebojují proti
nenáviděným Čechům, ale proti svému císaři. Pro Karla I. je však už
pozdě. Byl zastaven před Budapeští a opět musel opustit Maďarsko, tentokráte
však na ostrov Madeiru, kde také r. 1922 na nachlazení umírá.
Po vyšachování posledního
rakousko-uherského císaře Karla I. ze hry o maďarský trůn se Horthy
pevně ujímá vlády, i když jen s titulem regenta maďarského království.
Ve dvacátých letech ještě respektuje demokratickou ústavu, ale od počátku
let třicátých se stále snaží získat více moci a podílu na rozhodování
své země. Nastoluje represivní režim a
r. 1937 donutil parlament, aby odhlasoval nejvyšší pravomoci pro jeho
úřad a z regenta se stává diktátor. Začíná i jeho spolupráce
s hitlerovským režimem a nakonec i vstoupí po boku nacistického Německa
do 2. světové války. V tzv. Paktu tří (Německo – Itálie –
Maďarsko) viděl Horthy napravení křivd způsobených své zemi po
podepsání míru Rakouska-Uherska
(1919) a následně i uzavřením trianonské dohody (1920). Maďaři tehdy
ztratili území, jenž vždy patřila k Uhrám, které defacto sami založili,
spravovali a také je vždy bránili. Z právního hlediska utrpěli Maďaři
skutečně historickou nespravedlnost, však jiný pohled byl v této době na národnostní
otázku v Uhrách, kde bylo zcela jiné rozložení sil. Také 1. a 2. vídeňskou
arbitráží z r. 1940 získává Horthy pro Maďarsko zpět mnohá území,
z toho i jižní Slovensko či část Transylvánie. R. 1941 pak horthyovské
Maďarsko vstupuje skutečně na straně zemí Osy do 2. světové války. V r.
1944 svůj postoj Horthy mění a nevidíc již možný obrat ve válce se pokouší
vyvést Maďarsko z válečného konfliktu a uzavřít separátní mír
se spojeneckými mocnostmi. Jeho snahy se nakonec ukáží být jako marné a je
fašistickým převratem svržen. Hitler poslal na
Horthyho muže pro speciální úkoly Ottu Skorzenyho.
Ten soustředil své jednotky u Vídně a sám se vydal do Budapešti, kde zjišťoval
několik týdnů stávající situaci. Horthyho syn Nicholas se mezitím
spojuje s jugoslávským vůdcem partyzánů Titem
a navazuje kontakt se Sověty. Horthy vyhlašuje příměří se Sovětským
svazem a na to Skorzeny nařizuje okupaci Horthyho sídla a unáší Nicholase. Horthy
je donucen k abdikaci, byl zajat a až do konce války internován v Německu.
Po skončení války strávil asi rok v americkém zajetí a r. 1946 se
usadil v exilu v Portugalsku. V Maďarsku byl nastolen
komunistický režim a pro ten byl Horthy nepřijatelný. Do vlasti se již
nikdy nevrátil a 9. 2. 1957 v portugalském Estorilu umírá.