|


Vítejte na stránkách věnovaných historii Uherského
království a rodu Lány

www.uhersko.com
Všechna
práva vyhrazena ISSN 1802-0488
| |
Bartoloměj Albert Jiří Lány
(21.3.1851 - 15.2.1921) se
narodil v Hybech (obec Hybe okr. Liptovský Mikuláš) Petrovi Pavlovi Lánymu a
Rozálii Luby ové.
Pocházel z kežmarské rodové větvě
Lány-Jacoby,
ale jeho předci v 18. stol.
přesídlili do L iptova,
Hybů a okolí, kde měla tato větev rodu i vlastní kúrii a kaštiel’ (zámeček).
Jejím nejvýznamnějším
představitelem byl právě Bartoloměj. Základní vzdělání získal na
německé škole v Liptovském
Hrádku a gymnázium pak studoval v Kežmarku, Miškolci a Spišské Nové Vsi. Poté
vystudoval právo
v Prešově a v r. 1873 získal advokátský diplom. Ještě v dobách svého
studia v Prešově založil r. 1872 první místní maďarské noviny Felvidéki Lloyd a
sám je také redigoval. V letech 1873-84 působil jako
advokát
v Liptovském
Mikuláši. Zde se rovněž věnoval i novinařině a r. 1877 založil první maďarský
týdeník Tátravidéki Hiradó. Od r. 1884 pracoval na soudě v Rimavské Sobotě, kde
získal r. 1889 i
hodnost soudce.
Ani Bartoloměj Lány nezůstal nic dlužen
rodinné pověsti a aktivně se zapojuje i v evangelické církvi v rodných Hybech.
Stává se uznávanou osobností i v právnickém životě a je také proto r. 1891
povolán na ministerstvo spravedlnosti
do Budapešti, kde od r. 1895 působil
také jako přednosta legislativního oddělení. Zde se rovněž podílel na přípravě
občanského zákoníku. Aktivně se
zapojoval i do politiky
a r. 1905
kandidoval za Liberální stranu Liptova do uherského sněmu. Volby vyhrál, i když
jen těsným rozdílem. Téhož roku vypukla v Uhrách politická krize a byla
ustanovena úřednická vláda pod vedením barona Gejzi Fejérváryho. Lány byl do
této vlády, někdy nazývané jako "drabantská",
povolán za ministra spravedlnosti.
Rovněž byl jmenován
královským tajným radou.
Kvůli tehdejším politickým
pravidlům se volby do uherského sněmu opakovaly a Lány tentokrát zvítězil s
jasným předstihem a stal se zároveň
poslancem.
Na jeho volební kampaň údajně použil okolo 200 tisíc uherských korun.
Funkci ministra spravedlnosti vykonával do r. 1906, kdy padla Fejérváryho vláda.
Bartolomej Lány se pak stáhl z politického života.
Bartoloměj Lány
se rovněž podílel na Fodorově souboru zpracování uherského soukromého práva a
zpracoval také hesla do Pallas Nagy Lexikonu. Je i ceněn pro své básně a hudební
skladby z dob jeho studií, především pak pro báseň "Búcsú és viszontlátás"
(1870). Za své právní zásluhy
byl vyznamenaný Řádem sv. Štěpána
a
Řádem železné koruny
I. třídy.
Bartoloměj se
poprvé oženil s Julií Thomannovou, která ale brzy nato zemřela. Z tohoto
manželství se mu narodila dcera Rozálie (1875-?). Podruhé se oženil r. 1877 s
Gizelou Vitálišovou (1857-1890) a z tohoto manželství měl děti Gizelu (1878-?),
Juliuse (1881-1906), Martu (1879-1964) a Valérii (1882-1974). Naposledy se
oženil s Marií Csillayovou. Bartoloměj Lány zemřel r. 1921 v Budapešti.
Liptovská rodová větev:
Ve svých
historických pracích se o liptovské větvi rodu a Bartoloměji Lánym zmiňuje i
historik PhDr. P. Vítek a o rodě se zmiňuje i práce "Erby
šľachtických rodov na Slovensku II, Liptovská stolica" od historiků Nováka a
Víteka.
V Hybiach a Východnej v Litove žila od 18. storočia jedna vetva rodu Láni -
Jacoby, z ktorej pochádzal neskorší minister Bartolomej Láni. V Hybiach dodnes
stojí kaštieľ rodu a v záhrade aj rodová krypta.
Lányovský kaštieľ
Adolf Láni
(7.3.1839 -
19.1.1912)
Predkovia rodu Adolfa Lániho pochádzali z Turca. Predpokladá sa, že ide o starú
meštiansku rodinu zo Slovenského Pravna. Prvým známym členom rodiny bol Daniel,
rektor školy v Pravne do roku 1597, keď odišiel za farára do Hája. Ešte v Pravne
sa mu narodili synovia
Eliáš
a Daniel. Spolu vystupujú jediný raz, a to v erbovej listine Mateja II. z 22.
novembra 1609. Listinou sú súčasne povýšení medzi zemanov. Adolf Láni žil v
Liptovskom Hrádku od druhej polovice 19. storočia spolu s manželkou Máriou
Višňovskou (*1865 +1932). Spolu si tu na mieste zvanom Starý trh (dnešná Hradná
ulica) postavili vilu.
autor: historik PhDr. P. Vítek
|