ISSN 1802-0488
|
ISSN 1802-0488 |
|
Vítejte na stránkách věnovaných historii Uherského království a rodu Lány
Všechna práva vyhrazena ISSN 1802-0488
|
Hrad Gemer
(Gömör) stával kdysi v bývalé Gemerské župě,
nedaleko městečka Tornali, na Strážném vrchu nad obcí Šajavský Gemer.
Byl to sídelní župní hrad
jehož výstavba sahá pravděpodobně
Od 15. stol. měli hrad v držení ještě rody v tomto pořadí: Rozgonyi, Zápolský, Séči, Wesselényi, Čáky, Ibrányi, Lányi, Gerhard a Szent-Iványi.
|
do období počátku uherské státnosti (některé
prameny uvádí i období před příchodem Maďarů). Přesná datace však není známa. V
Anonymově kronice se vzpomíná pod názvem "Castrum Gumur"
v držení vojvody Gumura.
Kníže Arpád ho pak údajně věnoval vojvodovi
Boršovi, jehož poslední potomek (syn bána
Dominika) umřel ve 13. století. Uherský král Béla IV. hrad daroval
Galusovi ze Spiše, který
je považován za možného zakladatele rodu Máriássy. Roku 1389 je zaznamenán v
písemnostech pod názvem "Castrum Gumuriense" později jako "Castrum Ghemerum". Na
konci 14. století byl Gemer královským hradem a centrem panství. Král Zikmund
Lucemburský dal později hrad do zálohy Janu
Naďovi z Plešivce, na kterém ho následně dobyl
Jan Perényi. Za
husitských válek dobyl hrad Gemer Jan Jiskra z
Brandýsa, který ho poté rozšířil a opevnil. R.
1459 Gemer na husitech dobyl zpět král Matyáš Korvín. Co se stalo s hradem dále
není přesně jasné. Podle jedné verze hrad dostal do držení
Štěpán Perényi a po
něm se vlastníkem hradu stal Imrich Zápolský.
Podle druhé dal hrad král Matyáš zbořit, neboť od té doby už hrad nebyl
zaznamenán jako pevnost. Nicméně po nějaký čas měl hrad ještě své majitele a
úplně byl zbořen až v 16. století za tureckých válek. Mezi rody, které měli hrad
ještě v držení se vzpomínají právě i 