ISSN 1802-0488
 

Vítejte na stránkách věnovaných historii Uherského království a rodu Lány

   www.uhersko.com

Všechna práva vyhrazena ISSN 1802-0488

Fotografie hradního vrchu Lányváru u obce Leányvár v Maďarsku

     V nejstarších dobách je jméno Lány podle starých rodinných kronik spojováno s rodem Bár-Kalán a s hradem Lányvárem (Leányvárem) = Dívčím hradem na území dnešního Maďarska. Dlouhou dobu byl tento raně středověký hrad považován jen za legendu. Až v 70 letech 20. století se na základě archeologického průzkumu ukázalo, že hrad s názvem Lányvár, s hliněnými základy a dřevěnými palisádami skutečně majestátně chránil území nově vznikajícího uherského státu. Problém v prokazování spojitosti hradu a rodu Lány nastává při bližším pochopení významu Lányváru a jeho historické lokalizaci. Staří Maďaři totiž pro označení hradu zcela běžně používali slova leányvár = dívčí hrad a bolondvár = bláznivý hrad. Pokud bychom uvažovali pouze o jednom hradu Leányváru či chceme-li Lányváru, dalo by se bádání opřít o alespoň nějakou výchozí pozici. Tu nám však stěžuje skutečnost, že takovýchto leányvárů a bolondvárů stálo pravděpodobně několik. Východně od Orsápu a západně od Piliše v okolí Dorogu, kde měl stát náš konkrétní hrad, dodnes existuje vesnice Leányvár. V jeho okolí se skutečně  předpokládá, že stával i raně středověký hrad na hliněných základech. K prokázání tohoto faktu však chybí historické prameny. Jak jsem již ale naznačil, v 70 letech 20. století provedl archeologický tým Zsuzsany Miklós průzkum jihovýchodně od Budapešti, kde měl stát také hrad Lányvár. Lokalizován byl r. 1977-1979 asi 1km od vesnice Mende v blízkosti řeky Tápijó. To znamená asi 60km vzdušnou čarou od vesnice Leányváru.

     Výsledek archeologického výzkumu byl zveřejněn In: Archaeologiai Értesíto 108 (1981) 233-250.

     Hrad měl dvě části s hliněnými základy, kamennou 9 x 9,8m vysokou věží a byl obehnán dřevěnými palisádami. Samotná věž a palisády jsou datovány ke konci 12. století. Hrad byl však již na konci 13. století zničen. Působení přírody pak zapříčinilo, že se do dnešních dob nic nezachovalo. Dále zde byla nalezena bílá keramika, tácy, konvice, džbány, hroty šípů, nože a váha na mince z bronzu. Hrad byl označen jako typické šlechtické sídlo (nikoliv královské) z doby 13. století. Zsuzsana Miklós rovněž připomíná, že se nedochovaly žádné písemné prameny o tomto hradu.

     V rodinných kronikách rodu Lány se uvádí jako stavitel hradu Jakub Bár-Kalán (alias Jacobus Bár de Zeer - Pusztaszérský), který získal od uherského panovníka Gejzy II. (1141-1162) panství v okolí Orsápu (nyní Nagy-Sáp) nedaleko Ostřihomu. Dále že na vrchu Lány, pravděpodobně  na okraji dnešní vesnice Lányváru (tedy Leányváru) nechal postavit hrad Lány (Lányvár), po kterém přijala rodina své jméno.... "Nepochybným zakladatelem rodového jména Lány jest Bár-Jakub z pokolení Kalánova z Pusztaszéru, který hrad Lány vstavil a pravděpodobně asi roku 1145 se v něm usídlil". Pokud tedy připustíme, že rodina převzala rodové pojmenování po hradu Lány v okolí dnešní Budapešti, zdá se mít toto tvrzení alespoň částečně reálný základ. V lányovských kronikách se uvádí "pravděpodobně na okraji dnešní vesnice Lányváru", nemohl stát tedy asi o 60km dále? Bude asi nejlépe, když necháme čtenáře, aby sám dal průchod své fantazii a moudrosti. Přesto musíme konstatovat, že bez písemných pramenů a dalších archeologických průzkumů jsou to bohužel stále jen domněnky s velkým otazníkem.