Martin Bohdan

                                                                                                                                                                                           ISSN 1802-0488
 

Home
Up

Vítejte na stránkách věnovaných historii Uherského království a rodu Lány

   www.uhersko.com

Všechna práva vyhrazena ISSN 1802-0488

 

 

 

 

 

 

Martin Bohdan Lány (1875-1941) pocházel z černilovské větve tohoto původně hornouherského rodu, kterou založil jeho otec Karel Eduard a narodil se jeho třetí ženě Adéle roz. Niessové. Vystudoval hospodářskou akademii v Chrudimi a vstoupil na zemědělskou fakultu v Lipsku. Zde se seznámil s evang. luther. misií, do které r. 1895 vstoupil jako hospodářský úředník pro misijní stanici v Moshi v Tanganjice pod Kilimandžárem ve východní rovníkové Africe u černošského kmene Džaggů. R. 1903 se vrátil do Čech a následujícího roku se oženil v Praze s Emmou Pospíšilovou, dcerou evang. a. v. faráře Kristiána Pospíšila a jeho manželky Cecílie roz. baronky Dresslerové (byla dcerou Jana barona Dresslera, továrníka ve Vídni). Na podzim r. 1904 vrátil se se svou chotí do Afriky, ovšem u misijní služby pobyl jen krátkou chvíli a usadil se v Marangu, kde založil vlastní farmu (řadu let dodával kožešiny i do Prahy firmě Schmidt).

                 

foto č. 1 - Lányové na své farmě v Marangu s místními domorodci

foto č. 2 - syn Ludvík Lány (* 1908 v Marangu - ?) a ženy kmene Masaj

foto č. 3 - Automobil značky Tatra cestovatelů Baumových na farmě rodu Lány v Marangu 1931

foto č. 4. - Ludvík Lány a cestovatelé Baumovi na farmě rodu Lány v Marangu 1931

Za první světové války byl Martin Bohdan jako rakousko-uherský příslušník r. 1915 Angličany internován v táboře Sidi-Bisher nedaleko Alexandrie v Egyptě a manželka s dětmi asi půl roku v Mombasse. Martin Lány byl po ukončení války nuceně  dopraven do Čech, kam přijel r. 1919. Teprve r. 1921 se mohl vrátit na své majetky do Maranga, které manželka přesto, že byly zpustošené udržela. Později při změně hospodářských poměrů zanechal Martin farmářství a přeměnil farmu na cizinecký penzionát Boarding-Hause. Zemřel v Marangu r. 1941.  

Své dojmy a zážitky z misijní činnosti vylíčil v mnoha článcích a dlouhá léta přispíval i Anně Náprstkové nejrůznějšími africkými trofejemi. Anna Náprstková se stala rodinnou přítelkyní a zúčastnila se i Martinovi svatby. Jeho obsažná sbírka je pak uchována v Náprstkově museu v Praze.