ISSN 1802-0488
 

Vítejte na stránkách věnovaných historii Uherského království a rodu Lány

   www.uhersko.com

Všechna práva vyhrazena ISSN 1802-0488

    Lányové nikdy nepatřili k nejbohatším rodům v Uhrách ani v Čechách, nevlastnili velká rozsáhlá panství ani velké zámecké komplexy, přesto jsou spojováni s některými významnými stavbami a městy v těchto historických zemích.

    V první řadě bájný hrad Lányvár (Leányvár) postavený členem rodu Bár-Kalán, jenž podle hradu přijal i nové rodové jméno Lány (Lányi), je na jedné straně pravděpodobně nejposvátnější stavbou rodu a na té druhé je jeho spojitost se současným rodem Lány stále zahalena tajemstvími a nejasnostmi. Údajné (historiky odmítnuté) panství Ctoic Hrabušice z 13. století vystřídala zemanská kurie v Krigu  (dnešní Vojňany) a poté drobné statky, vinice a měšťanské domy v Horních Uhrách. Po dědičných povýšeních jednotlivých rodových větví do šlechtického stavu v 17. století se majetky nabývaly i drobily převážně v souvislosti se schopnostmi jednotlivých členů rodu a uzavíráním výhodných či méně výhodných sňatků. Rodová větev Eliáše Lányho vynikala převážně v evangelické víře a v jejím šíření a obraně. Proto spíše než hmotné bohatství vidíme u potomků této rodiny hodnoty ve vzdělání a bohatství ducha a víry. Přesto, že jeho potomci nebyli chudí, jak nám dokládají historické prameny, neměli v držení ani žádná rozsáhlá panství ani větší majetky a často působili na hradech a zámcích jako tamní osobní duchovní a představitelé jednotlivých evangelických superintendencí ("biskupství"). U rodiny Lány-Jacoby se setkáváme s již zmiňovanou kurií v Krigu a poté jako představiteli a významnými občany Kežmarku a okolí, kde měli i své měšťanské domy. Část této rodové větve později odešla do okolí Liptovského Mikuláše a Liptovského Hrádku, kde měli rodinnou vilu. V nedalekých Hybech pak vlastnili kaštieľ - zemanský zámek. U rodinné větve povýšené dědičně do stavu šlechtického r. 1696 vynikal především Pavel Lány (okolo 1670-1733), který zastával významné politické funkce a ty využíval na podnikání ve vlastní režii. Vlastnil majetky v okolí Dobšiné, kde si vytvořil jakýsi stát ve státě, když si nechal tisknou vlastní papírové peníze jako první v Uhrách. Patřili mu hutě, baně, pivovary i část bývalého panství Františka II. Rákocziho v Gemeru. Pravděpodobně tehdy byli Lányové vlastníky i hradu Gemer, nebo správněji řečeno v té době již jeho zříceniny. Po Pavlovi se dodnes jmenuje i osada u Dobšiné - Lányiho huta. V 19. stol. přicházejí Lányové i na Moravu a do Čech. Zde měli v držení drobnější majetky a charakteristické je pro ně život na evangelických farách jako významní představitelé této církve, především pak v Ratiboři na Moravě a v Černilově u Hradce Králové. Na konci 19. stol. a počátku 20. stol. jsou Lányové již značně rozšířeni a to nejen po celé Rakousko-Uherské monarchii, ale i jinde v Evropě. Černilovští Lányové (česká větev rodu) má majetky v Rakousku i v Africe pod Kilimandžárem, rodinnou vilu v Praze na Ořechovce a řada z nich strávila příjemné dětství i na zámku v Tupadlech u Liběchova, jenž měli v držení příbuzní Szalatnayové z Nagy Szalatna.